V pátek 15. března 2024 se 4 žáci z Moravské Třebové a 2 žáci pobočky Sokolov spolu s mjr. Rajjem zúčastnili vzpomínkové akce 85 let okupace Čech a Moravy před sochou Tomáše G. Masaryka naproti Pražskému hradu. Žáci z pobočky Sokolov to vzali se ctí a nacvičili i kladení věnců, nicméně při převaze příslušníků hradní stráže nakonec zaujali čestné místo vedle praporu Československé obce legionářské.
Událostem 15. března předcházela tzv. Mnichovská dohoda, tedy dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově v tzv. Führerbau. Po sepsání dohody bylo jako Sudetenland označováno veškeré území odstoupené pod nátlakem velmocí Československem hitlerovskému Německu. Kapitulací skončila v Československu éra tzv. První republiky a začalo několik měsíců dlouhé období nazývané Druhá republika. Nově se stát nazýval Republika Česko-Slovenská. V důsledku mnichovské dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, která náležela zemím Koruny české od středověku, celkem šlo téměř o 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí, z toho 850 000 Čechů. Mnohdy se v Německu ocitly i ryze české obce.
Počátkem roku 1939 začaly prosakovat zprávy o tom, že Němci chtějí obsadit i zbytek Česko-Slovenska. 12. ledna dostali velitelé vybraných vojenských útvarů plány zamýšleného útoku. V průběhu února 1939 byla zahájena série protičeských provokací, které byly vyvolány českými Němci, žijících ve velkých českých a moravských městech. Začalo to provokativním hajlováním, při němž často zaznívalo „Heil März!“ jako narážka na to, že v březnu již bude okleštěné Česko-Slovensko německé. V Praze byly vyprovokovány srážky, končící policejním zásahem. Dne 12. března se při příležitosti německého Dne hrdinů objevily na několika místech v Praze vlajky s hákovými kříži. 13. března vydala berlínská tisková kancelář lživou zprávu, že pražská Národní strana připravuje s marxistickými komunistickými živly ozbrojený puč.
Prezident Emil Hácha s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským odjeli do Berlína „vysondovat Hitlerovy úmysly“. Napjaté jednání s Adolfem Hitlerem, během nějž musel lékař ošetřit zkolabovaného Háchu, vyvrcholilo o jedné hodině po půlnoci, kdy Hitler sdělil svůj záměr okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je ke Třetí říši. V případě nesouhlasu s okupací vyhrožoval leteckým bombardováním Prahy, která tak měla lehnout popelem. Emil Hácha i pražská vláda nakonec souhlasili. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Armáda, svázaná rozhodnutím politiků, se nemohla postavit na ozbrojený odpor. Proti okupantům přesto zahájili boj vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Prakticky ve všech českých městech byli němečtí vojáci „přivítáni“ nadávkami a hrozbami od českého obyvatelstva, zatímco například pražští Němci vítali své „soukmenovce“ se zdviženou pravicí… Výkonná moc byla svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem Waltherem von Brauchitschem. V Čechách vykonával výkonnou moc generál Johannes Blaskowitz, zatímco šéfem civilní správy se stal Konrad Henlein. V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa přešla do rukou Josefu Bürckelovi. Podkarpatská Rus byla druhý den po zahájení německé okupace násilím připojena k Maďarsku jako autonomní území Karpatsko.
foto: čet. Miroslav Immer
